Kontrola a zmatek - dvě rodné sestry

25. července 2017 v 19:52
Teprve teď jsem si to uvědomila. Nepovažovala jsem se za kontrolorku nikdy, i když z pro mě neznámého a záhadného důvodu jsem se neustále dostávala do situací, které kontrolu (mojí) zdánlivě vyžadovaly. Jevilo se mi že musím kontrolovat, aby se něco nepotento.



Jak moc jsem se pletla. Ptá se snacha, zda si můžou půjčit auto na víkend. No jistě můžou. Pojedou na dva dny na chalupu. No to je dobrá příležitost je tam navštívit na kole. Je to kus cesty, navštívíme je s mužem a podíváme se co nového, pozdravíme známé a jedeme domů. Maminka mi oznamuje, že vaří na sobotou mladým. Proč jim vaříš, vždyť jedou na chalupu! Nic pro ně nevař! Všecko jsem si již v hlavě zorganizovala.

V sobotu ráno ticho po pěšině. V deset hodin se ptám kdy na tu chalupu pojedou, za chvíli bude 35 stupňů a nebude možné nikam vyjet Syn auto nepotřebuje, přijel půjčeným. Neví ještě kdy pojedou, potřebují nakoupit. A neví taky, kdy si přijede pro klíče protože...neví kdy bude mít čas.
Muž od rána se ptá, kdy tedy jedeme na to kolo, za chvíli je vedro. Jenže já nechci jet na chalupu když tam nejsou mladí. Tak kdy tam chceš jet? No až tam budou. Ale nevíš kdy tam budou. Cítím jak ve mě roste zmatek a začínám brečet. Nevím co mám dělat. Nic nevím.

Muž se na mě dívá a laskavě říká: Neorganizuj jim to, nemá to smysl. Pochop to, nemůžeš je kontrolovat. V ten moment se mi ulevilo. Nepojedeme na chalupu. Ať si dělají co chcou, kdy chcou a jak.

Volám synovi, že jedeme na kole na Šobes a nebudeme doma. Pro klíče od chalupy ať si dojede k švagrové. Cítím velkou úlevu. Vyjeli jsme přes Kraví horu na Šobes, Podmolí a domů. Nádherný den, jen pro sebe.

Další den jsem vařila přo všechny. Mladí přijeli z chalupy, přijela švagrová, přivezli jsme maminku. Relax.

Ráda vařím, chystám, starám se... ale neznám tu míru kdy a kolik.... kolik je akorát k dispozici, kdy jsem potřeba kdy ne. Kdy otravuji a kdy ne. Nechci být snaživec jako moje máma.

V tu sobotu přece jen máma vařila. Syn ji žádal ať pro ně uvaří, než pojedou na chalupu. Tak navařila už v sedm hodin ráno a pak s tím jídlem čekala do dvou odpoledne. A u toho brblala kde jsou.

Kontrola situace s pocitem že něco není jak má být a je třeba se nějak snažit, a nakonec hořkost zmatku a zmaru....že vlastně to mělo být jinak... kde je ta míra. Kde je ta míra. Nestarat se, neřešit. Dělat, ale netlačit na pilu. Nějak to dopadne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 barča | 25. července 2017 v 21:15 | Reagovat

a přidávám třetí sestru - strach ze selhání.

Ratko, nemám to jinak než ty - potřebuju mít nějaký předem zhruba "plán" a v klidu si rozvrhnout čas na činnosti.na běžné činnosti, podobně jak píšeš, třeba jídlo, uklid a pak teda jet na výlet apd. rozhodí mě rychlé změny, přestože je mám v práci běžně, jenže tam se s tím počítá víc. ale i přesto - jak v soukromém tak uplně stejně v pracovním životě potřebuju mít "časovou" rezervu.

jasně v akutních případech odhazuju všechno a jen existuje akutní věc, ale dlouhodobě je to dost neudržitelný, jak psychicky, tak fyzicky. a stejně to odložené, nestihnuté, nezvládnuté valím vše před sebou - nikdo jiný to za mě neudělá, nevyřeší.

a zdaleka nestíhám tolik věcí jako dřív...i proto potřebuju čím dál víc tu časovou rezervu.

2 Liška | E-mail | Web | 25. července 2017 v 21:16 | Reagovat

Bezvadný!!

Já zas mám úchylku, aby mi nikdo nepomáhal a nechápu tudíž to vaření. proč má někdo starý vařit někomu mladému, který si to nesní společně s ním, ale odveze na chalupu?? Přece když jedu na chalupu, vezmu si s sebou, co chci, co potřebuju, namažu si tam housku, zakousnu to meruňkou, opeču si klobásu a nebudu vařit, natož abych to po někom chtěla.

3 ratka | 25. července 2017 v 21:28 | Reagovat

2. no, to musím taky pustit z hlavy. Syn přijede a není tam vůbec nic. teprve jdou  nakupovat "něco" ale v důsledku není nic a tak chodí jíst buď po příbuzných nebo jdou do restaurace. Syn už se nás vyptává jak co uvařit... zatím se to jeví takto. Nevím jak to budou dělat, a ani se do toh nepletu. nevím proč snacha nevaří, nenakoupí, nenachystá a celkově necítí jako svůj úkol se o rodinu postarat. možná je to kulturou, jiné zvyky.

4 ratka | 25. července 2017 v 21:33 | Reagovat

tedy patří to teď k mým úkolům se neptat na věci, na které nemůžu dostat odpověď. musela bych si něco domýšlet a to nechci. věřím v sílu trpělivosti...že vše má čas a svoji formu.   takže párkrát navařím, párkrát si vezmeme děti, třeba dnes jsme je měli celý den. ale né jako standard, jen někdy (2-3x týdně).

5 Liška | 25. července 2017 v 21:33 | Reagovat

3 jo já myslela, že jde o druhého syna; to by bylo blbý.

6 ratka | 25. července 2017 v 21:35 | Reagovat

to nejtěžší vidím v tom, že jsou určité zvyklosti, které se nám zde jeví jako samozřejmost ale jinde nejsou samozřejmé. a toto musím přijmout a myslím že se mi to daří. i vztahy se synem jsou lepší. on vidí že děti za námi běží, že jsou klidnější a celkově je atmosféra ssrdečná. a nás staré po tom nic není ak si to oni dělají. ani to nevidíme.

7 ratka | 25. července 2017 v 21:36 | Reagovat

druhý syn má ženu dominantní :-)) starají se teď o našeho nejmenšího, tedy má tam vojnu.

8 ratka | 25. července 2017 v 21:37 | Reagovat

1. Barčo, jo. Kdysi jsem chtěla mít rezervu, pocit že věci a situace řídím. A to teď nemám...

9 rulisa | 4. srpna 2017 v 21:28 | Reagovat

Ratko, gratuluju, budeš z nás žít nejdéle!

http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/veda/197281-vedci-nasli-recept-na-dlouhovekost-ma-ho-doma-kazdy-jen-o-nem-nevi/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

(A odmaž si zas asi tak tři náklaďáky spamu u Malé chvilky poezie.)

10 ratka | 5. srpna 2017 v 7:30 | Reagovat

Díky, to byl hukot :-))

11 Saul | 11. srpna 2017 v 14:03 | Reagovat

Vnimánie Ratko!!!:-)

12 ratka | 11. srpna 2017 v 14:06 | Reagovat

11. .no to je drzost... takhle přímo do očí. fujtajbl. Jdu si to zkontrolovat :-)))

13 CharlesGed | E-mail | Web | 23. října 2017 v 16:12 | Reagovat

Thesis Writing Service - EssayErudite.com

If you look for a trustworthy <a href=https://essayerudite.com/thesis-writing-service/>thesis writing service</a> and want to benefit from a higher grade, your editors, proofreaders, and instructors are here to lend you a hand.
Some students afraid of hiring professional writers due to ethical issues. As a result, they fail the course due to various reasons not able to defend their degree.
You should note that there is nothing wrong with opting for a <a href="https://essayerudite.com/thesis-writing-service/" />thesis writing service</a>. EssayErudite is certainly the best place for that.

Thesis Writing Service https://essayerudite.com/thesis-writing-service/

14 Larryleasy | E-mail | Web | 28. října 2017 v 5:43 | Reagovat

http://yumstore.ir/component/k2/itemlist/user/10954  бесплатные сериал смотреть бесплатно 2014   смотреть кино викинги  http://patonis.gr/component/k2/itemlist/user/127089

15 BethanyCvp | 11. listopadu 2017 v 11:53 | Reagovat

Oh Heavens. I don't know what to do as I have loads of work to do next week summer. Plus the university exams are close, it will be a disaster. I am already losing sleep maybe I should <a href=http://www.4mark.net/story/312360/canadian-pharmacy24-7.com>here</a> to calm down a little bit. Hopefully it will all go well. Wish me luck.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.