Noční jízda domů

13. června 2017 v 15:56
Z rodinných důvodů jsme se museli náhle vrátit domů ze Slovenska, jeli jsme noční krajinou dlouhé hodiny a měsíc nám svítil na cestu.

Projížděli jsme Záhorím, nikdy jsem tam nebyla ani ve dne, podle navigace to měla být nejkratší cesta domů. Potkávali jsme spoustu zvířat, laně, srny, lišky, zajíce... kolem lítali netopýři. Vynořili se z křoví a pak důstojně přecházeli ze strany na stranu. A pak se ze tmy vynořil kůň. Stejně jsme jeli třicítkou na zcela rovné cestě. Zvířata se tam stála a dívala se na nás, teprve až koně mě donutili vytáhnout foťák.






Kůň jen tak kráčel před námi, když zaregistroval světla tak se otočil zpět a minul nás druhou stranou. Litovala jsem že mě nenapadlo fotit dřív. Bylo to neskutečné.

Tak alespoň trochu zachycené nálady na fotkách. Omlouvám se za to rozmazané. Byl to jen mobil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (407)
Zobrazit starší komentáře

301 Liška | 29. června 2017 v 15:25 | Reagovat

294-297 barčo
ano, určitě se to týká nás všech komentujících tady spolu, ner jen ratky. Ale jak říkáš, je to její blog, tak tady nebudu vynakládat krkolomné úsilí (protože pro mě to je docela úsilí něco vyjádřit za sebe a nezraňujícně atd.) na to, abych osobně košér něco řekla jí. To jí se budu věnovat spíš u ní na blogu.

Citlivá témata to jsou, máš pravdu, vysoce citlivá, rozjitřená a opodstatněně, ano. Dobře žes to řekla. Zároveň jsou to témata, co tu ratka bere, takže ani já pak nemám žádnou stopku. Jasná stručná stopka by byla potřeba. Pak je od nás výrazem bazální slušnosti tu stopku respektovat. Já ji ale nějak asi vnímám blbě, pokud se objevila. A chápu, že i když se objevila stopka, že ten, kdo ji dá, je tak ochotnej a cení si diskusního prostoru, že se mu nechce ji dát nebo držet, to je velmi cenný, ale asi by měl (ten zrovna čí je to blog) upřednostnit sebe a zarazit včas, co chce zarazit.
ono - zdá se mně - se o to pokoušela i rulisa i ratka při několika diskusích, ale pak ta druhá to nepochopila, míjely se v tom poznání, co je stopka, co je ještě akorát a tak.

300
jo, tenhle jev taky znám u sebe. :) Akorát říct "vnímám ty negace" bych nepoužila, pro mě jsou to silný slova, protože to už druhému říkám, že to jsou jeho negace. Můžu říct, že já se cítím nepříjemně  žene mě to do role ochránce, například. Ale neřeknu, že vnímám negace, protože tím je už házím na druhýho (ale možná to tak není, já tohleto mám extrémně všímavý; ale ru taky).

302 ratka | 29. června 2017 v 15:39 | Reagovat

301. přesně tak, žene mě to do tý role a najednou tam jsem a nemůžu uhnout. jako když se zvedne rukavice, a zůstanu jak přibitá. tedy nechci to hodit na druhého... to ne. jen cítím potřebu chránit... skupinu která je nějak ohrožena. saamozřejmě je to blbost :-) u cikánů a cizinců se třeba vyhnu nebo zavtipkuji. U starých ženských...co hledají blízkost třeba i jedna druhé, tam hledám tu míru.

303 ratka | 29. června 2017 v 16:55 | Reagovat

301. ta 302 byla rekce na poslední odstavec. ano cítím se velmi nepříjemně když někdo "kritizuje" jiné v mé přítomnosti :-)  tedy nikoliv negativně se o nich vyjadřuje jako spíše... kriticky :-))

304 Saul | 29. června 2017 v 17:21 | Reagovat

303:
Tomu nerozumím.
To jako absolutně?
To by v tvé přítomnosti nemohl pronést nikdo nikdy nic kritického,protože za tím vždycky někdo stojí,kdo je původcem te kritické situace,nebo se to aspoň domnívá ten,koho se ta kritická situace dotýká a omezuje ho.
Může se mýlit,ale to neznamená,ze musí mlčet.

Opravdovou pohromou dnešní doby je tzv. politická korektnost.
Je to jako mor a všechno zatím nasvědčuje tomu,že naší civilizaci zahubi.Respektive zahubíme se sami.
Ale to co píšeš je v podstatě to samé,jen v osobní rovině.
Kritika má svoje meze,jasně.
Ale taky svoje setsakra důležitý místo v našem životě.

305 ratka | 29. června 2017 v 17:29 | Reagovat

304. no ale to už jste mi přece vyčetli víckrát :-)) už jste to zjistili. Můžeš něco kritizovat na mě, ale je mi nepříjemné když kritizuješ někoho kdo tady není...někoho třetího. Cítím u toho bezmoc, nevím co mám dělat. tedy cítím se u toho velmi špatně.

306 ratka | 29. června 2017 v 17:37 | Reagovat

304. asi to jsou konkrétní případy. tedy případy které patří ke mně, jakože se to kdykoliv může dít někomu v mém "ochranném" poli. Tedy startují se motory a jsem plně připravena k obraně :-)  to zavání paranoiou a úzkostí, že moji lidé jsou ohroženi. Asi to není zcela zdravé...

307 Saul | 29. června 2017 v 17:43 | Reagovat

Ale ty se přece nemusíš připojit ke kritice.
Stačí říct svůj názor.
Ale já mám někdy pocit,ze tohle v případě ze ten názor je taky kritický,nebo jakykoliv,tak začneš bruslit krasojizdu jak ho neprojevit.
A nejen kraso-jízdu.
Např.
Už dost dlouho zpět jsme u Ru resili "uprchlíky" a ty sis to jednoznačně vztáhla osobně i přes logická vysvětlení,ze tvojí rodiny se to netýká.
Já se nad takovejma klíckama podivim a zakroutím hlavou,ale Ru zacne chytat "psychický amok":-) a pak už to vidí všude.

308 ratka | 29. června 2017 v 17:47 | Reagovat

307. si jo :-) dělá se mi špatně, když mám někoho soudit...  nějaký blok.

začne se kritizovat ten nebo onen, a chce se ode mne souhlas... nebo nesouhlas. A já nevím, protože v dané situaci nejsem, začnu se vzpírat a pak se rozbrečím :-)

309 ratka | 29. června 2017 v 17:48 | Reagovat

308. a tá druhá strana má pak pocit že jsem ji zradila, když nejsem na její straně.  já chci pak jen umřít :-)

310 Saul | 29. června 2017 v 17:57 | Reagovat

307 jsem ještě nečetl 306,ale v podstate tedy shoda.
Ru je nepochybně zvrhlá hodně:-),ale na tvoji rodinu by vědomě neutočila.
Nikdo tady.
Ze se někdo kriticky vyjadřuje k tématu,ještě neznamená,ze je to k tobě.
To Liška napsala spravne.
Pak se můžeme bavit o způsobu té projevené kritiky...no ale nejsme v nedělní škole.
Jsme u tebe na blogu a ty ses taky kdysi vyjadřovala stručně a jasně,tak to ber tak,že ses nám stala vzorem:-))

311 ratka | 29. června 2017 v 18:05 | Reagovat

310. moje rodina se ale neskutečně rozšířila... :-) nejsou to jen lidé kteří se přivdali etc. Tedy adoptovala jsem (srdečně) davy lidí.

312 ratka | 29. června 2017 v 18:10 | Reagovat

Tedy můžete kritizovat ... ale nakonec se potřebuji tomu zasmát. jinak mě to příliš tíží, nevím co s tou kritikou mám dělat, tedy jak to zlepšit nebo co s tím mám dělat a tak... tedy jaaká akce se po kritice oe mne čeká. opět stojím na startu :-))  ha, kritikaaa. musím něco udělat.

313 Saul | 29. června 2017 v 18:13 | Reagovat

Ad 304:
Za mých mladých let nebyla kritika povolená vůbec.
S jednou výjimkou.
Musela to být" konstruktivní kritika":-)
Dnes je povolené všechno,takže na konstruktivní kritiku sere pes a máme korektnost(tam asi ani psi neserou,aby to někoho nepohoršilo)

314 barča | 29. června 2017 v 18:14 | Reagovat

310. nanečisto zkouška. stručnosti a jasnosti. :-)

Ra:Vybírám postýlku a kočárek.
Ru: proč to vybíráš ty?
Ra:protože se mi to zdá jako dobrý nápad
tečka.

Ru: at se mladí starají sami....
Ra: hmmm.
Ru: mě by vadilo, kdyby tyhle věci řešil za mě někdo jiný.
Ra. hmm.

:-)

a dál takto v podobném duchu. :-)

315 barča | 29. června 2017 v 18:15 | Reagovat

310. 314. Takhle nějak si to představuju jasně, stručně :-))

316 ratka | 29. června 2017 v 18:15 | Reagovat

314. nooo, takhle. musím se to naučit :-)

317 ratka | 29. června 2017 v 18:16 | Reagovat

315. já taky, ale neumím to. Hned chytám pocity viny... že buď to musím vysvětlit nebo změnit. Jinak se cítím jak na pranýři :-)

318 barča | 29. června 2017 v 18:18 | Reagovat

314. 315. tím odpadají potencionální komplikace v diskuzi. :-)

319 barča | 29. června 2017 v 18:22 | Reagovat

já mám ted v poslední době takový trénink díky auditům.
auditoři položí otázku - základ je - odpověd je na to na co se ptají, nic nerozvádět, hrozí komplikace zamotání se, znejistění apd.

když položí otázku, kdy nevím vůbec která bije - potřebuju čas - a zeptám se přímo, prosí můžete mi zopakovat ještě jednou tu otázku, nerozuměla jsem tomu.

a on ji položí znovu, ale už malinko jinak, abych pochopila -hurá, tady mi svitlo, to půjde.

ok a audit v kapse. splněno. :-)

320 ratka | 29. června 2017 v 18:28 | Reagovat

319. audity jsem vžycky zvládla na jedničku. Zde ale jsou kladeny zákeřné otázky :-)  mě by vadilo kddyby za mě tyto věci řešil někdo jiný...

může se říct i jinak, vadilo by mi kdyby to chtěl někdo řešit se mnou, tedy vadí mi s někým n tom spollupracovat. přece nejde o to někoho obejít, jako spíše něco dělat společně.

321 barča | 29. června 2017 v 18:29 | Reagovat

319. ale mám to celkově blbý, protože právě staniční, vrchní i hlavní sestra zjistily, že mi ty audity jdou, takže počítají se mnou na velké audity při akreditaci :-(

322 ratka | 29. června 2017 v 18:30 | Reagovat

zamotávám se do otázek, které jsou obviňovací již v momentě jejích položení. Tam totiž reaaguji přímo na to obvinění, nevím co mám odpovědět jelikož se necítím vinna.

323 ratka | 29. června 2017 v 18:31 | Reagovat

321. to budeš nepostradatelná :-)

324 Saul | 29. června 2017 v 18:32 | Reagovat

318:
To neodpodavaji jen komplikace,ale i diskuse
Komplikace jsou jsou jádro každé diskuse.

325 ratka | 29. června 2017 v 18:38 | Reagovat

324. náhodou, tato diskuse je pro mě podnětná :-))

326 barča | 29. června 2017 v 18:40 | Reagovat

324. ano, já vím. ale jak vidíš - navrhl si "nový modul" a zase to bude špatně :-)

není návod...
jen to co je a jak to plyne...
nejde dát návod jak co brát a reagovat a tobě Saule třeba už vůbec ne - jsi chlap :-)

takže jsme jaké jsme a bud to unesem a sebe se navzájem v diskuzi a nebo ne a bude to furt dokola....záchranný pásy jsou nebo vidím jen odlehčený pauzy a nebo opravdu pauzy a to co jsem napsala malinko modul "nedělní škola"

327 barča | 29. června 2017 v 18:42 | Reagovat

326. á sakra, ted jsem přečetla že teda ne konstruktivní kritiku ....a vidíš zase je to blbě :-)

328 ratka | 29. června 2017 v 18:44 | Reagovat

326,327 nerozumím :-))

329 barča | 29. června 2017 v 18:49 | Reagovat

324. komplikací je bud moc a namahavý, vačerpávající, nebo málo a pak je to zase takový povrchový....no, těžký, nevybereš si...
nevím...

330 ratka | 29. června 2017 v 18:54 | Reagovat

taky si říkám, že nejsu u auditu. :-)

331 barča | 29. června 2017 v 18:58 | Reagovat

ještě k těm auditům: oni nás všichni přesvědčují, že nás nikdo nechce extra zkoušet, nejsme na pranýři, nojo ale real je takový, že si jednoho člověka odchytne pět auditorů a člověk je zavřený s nimi v jedné místnosti a padají zkoušecí otázky a psycho už začíná 14 dní před auditem uplná davová psychoza, nedá se tomu moc vyhnout a čelit, člověka to pohltí at chce nebo nechce....a šílejí samozřejmě všichni - tedy i vedení....rozkyzy na uklidy...rozkazy na přípravu, tak trochu se začíná stavět Potěmkinova vesnice
takže tak. děsně vážný.

pamatuju dříve inspekce z vedení. největší problém bylo sehnat dobré chlebíčky a skleničky a naservírovat na stůl a bylo to v pohodě :-)

332 barča | 29. června 2017 v 19:06 | Reagovat

před asi týdnem jsme měli tři audity v jediný den, dopoledne i odpoledne. šílený.

vůbec ten den jsem nevěděla nic o svých 15 klientech, řekla jsem doktorům, že mám audit, že teda vůbec nevím, jak to má dělat jak to stíhat, ordinace, vizity, posílat lidi z vyšetření a na výkony přebírat si je....uplně šlo všechno mimo. večer jsem padla....a byla ráda, že jsem to já i mí klienti přežili, přestože jsme si vyslechli po telefonu z výkonů opakovaně, a kde je sestra na předání, to takhle nejde apd. příšerný den.

333 Saul | 29. června 2017 v 19:13 | Reagovat

329:
Proto je tu diskuse o nich:-)

334 barča | 29. června 2017 v 19:14 | Reagovat

a poslední audit jsem měla předevčírem.
Uff. tak ted bude chvíli klid.

Jsou to pro mě stresové věci, zatěžující a musela jsem se na ně připravovat tak po různu mezi směnama. ....a ted to ještě pomalu odeznívá....ale už se dá přehodit vyhýbka na příjemnější věci :-)

335 ratka | 29. června 2017 v 19:16 | Reagovat

333. podle nálady se buď v nich nimrá nebo ne :-))

336 Saul | 29. června 2017 v 19:38 | Reagovat

Nimráni vám jde:-)
Ale diskuse je o vzájemné shodě(nebo neshodě)ale hlavně o kompromisech.

337 ratka | 29. června 2017 v 19:42 | Reagovat

336. hmm :-)

338 Saul | 29. června 2017 v 19:48 | Reagovat

Hmmm.
Mam o jedno m víc:-)

339 barča | 29. června 2017 v 19:57 | Reagovat

336. tedy částečná shoda - diskuze splnují neshodu. a v tom ostatním jsou rezervy :-)
tedy auditorsky hodnocené za 2.

1. je uplná shoda.
2. částečná shoda tedy i neshoda. ( v neshodech - což se očekává v diskuzi)
3. všechno špatně - uplná neshoda

340 barča | 29. června 2017 v 19:59 | Reagovat

1.jako dobrý poměr shod i neshod i kompromisů. :-)

341 Saul | 29. června 2017 v 20:10 | Reagovat

Na řízení neshod my máme v práci 20.stránkovou instrukcí.:-)
A vyřešení každé neshody musí byt s podpisem účastníků a vyplnění dalšího formuláře.
Tak Ratko,dej odkaz na přílohy:-)

342 barča | 29. června 2017 v 20:17 | Reagovat

341. :-))

My máme na řízení opravdu vekých neshod tzv. hlášení a formuláře pro MU. - mimořádné události.

zkrátka největší průsery jakéhokoliv charakteru - řikáme jim MU. a to je teda to vyřízení na hodně dlouho v několika etapách s přešetřením a komisemi. pomalu policejní výslech a samozřejmě rekonstrukce případu s vyslechnutím svědků a podepisováním na různých místech....podobně jak zminuješ.

343 ratka | 29. června 2017 v 20:21 | Reagovat

hmmmm :-)

344 barča | 29. června 2017 v 20:22 | Reagovat

a já jdu balit, mám suché prádlo. Dobrou noc všem :-)

345 ratka | 29. června 2017 v 20:59 | Reagovat

dobrou :-)

346 SV | 30. června 2017 v 12:40 | Reagovat

......"kolem lítali netopýři. Vynořili se z křoví a pak důstojně přecházeli ze strany na stranu."  ;-)

347 Saul | 30. června 2017 v 12:53 | Reagovat

346
toho jsem si ani nevšimnul:-))

348 SV | 30. června 2017 v 12:53 | Reagovat

no uf uf! som tu dlho nebola, veľa som neprečítala, tak len čumím....

349 SV | 30. června 2017 v 12:55 | Reagovat

[347]: Saul, je som si to všimla hneď a predstavila si, ako sa netopýři dôstojne prechádzajú zo strany na stranu ;-) peknučké. tovieš, ja mám na zverká vycvičený čenich ;-)

350 SV | 30. června 2017 v 13:07 | Reagovat

228 Ratka: no uff.....máma=snacha?

ak áno, tak si treba vážne pohovoriť s ňou....to predsa nejde, aby starší dostal vynadané za niečo, za čo vôbec nemôže a mladší sa správal takto agresívne.....

a to by mali v prvom rade riešiť rodičia, konkrétne matka dieťaťa v tejto situácii.

vy robíte, čo môžete. a je dobre, že to robíte. lebo ako vidím, nebyť vás, tak za chvíľku bude malý despota mlátiť staršieho brášku panvicou po hlave a matka detí sa bude len zmätene pozerať a nebude si vôbec vedieť rady....

čo bude z tých deciek, keď budú vyrastať v takejto atmosfére? čo to malinké?

malý agresor by mal navštevovať detského psychológa, kopať do brata nie je normálne.

a Ratka, prosím prosím, neber to ako kritiku, len ti chcem pomôcť.

píšeš to tu, takže predpokladám, že na to máme nejako reagovať.

si tá najlepšia a najobetavejšia maminka a babička na svete, ale sama to nezvládneš. to chce spoluprácu s rodičmi detí. inak u toho psychológa skončíte komplet všetci ;-)

351 ratka | 30. června 2017 v 13:13 | Reagovat

dnes jsme vedli řeč se synem... že chápeme problémy, ale nelze vinit ze všeho jen nejstaršího. že to mate toho mladšího, který je pak vnitřně velmi neklidný.
Pořád si myslím že to není naše věc, že se to zlepší ddalším potomkem.

352 SV | 30. června 2017 v 13:16 | Reagovat

228 Ratka: "Doufáme že s miminkem se to celé zklidní." 8 - / no obávam sa, že keď si malý princ už teraz vynucuje pozornosť takýmto spôsobom, tak sa to s miminkem nezklidní.....

"Jakože samo, nemyslím si že se nás to týká, jen že pachuť. a opravdu nejistota z naší strany, zda je všecko dobré."
samozrejme, že sa vás to týka, však sú to vaše vnúčatá! 8 - /

no není všetko dobré, a sa nedivím, že máte starosti a obavy.....

teda ja nemám deti, ale môj bývalý manžel má tri a súčasný partner tiež tri ;-) a ja to prežívam tuším niekedy ešte viacej ako on....tie výchovné starosti...aj sa pomerne ostro sekáme kvôli tomu.....

353 SV | 30. června 2017 v 13:20 | Reagovat

[351]: ...no opravdu nelze vinit toho staršího, že do neho ten mladší kope...

mate? pan mladší je presvedčený, že môže všetko. aspoň z toho, čo tu čítam, to tak vyzerá....

354 SV | 30. června 2017 v 13:22 | Reagovat

[351]: Ratko, tomuto myšlienkovému pochodu vôbec nerozumiem. akým spôsobom by sa to malo príchodom miminka zlepšiť?

355 barča | 30. června 2017 v 13:57 | Reagovat

já mám zafixováno někde ze školy ze zdravky :-) že u dítěte mezi 2-3 rokem je období vzdoru.

356 barča | 30. června 2017 v 14:02 | Reagovat

355. říkám ze zdrávky, protože mám vysturovanou dětskou setru. :-)

a mám tím na mysli, takovýto " pujdeme ven  NE. chceš odrážedlo - NE, tak chceš hračky - NE. tak pojd jdeme a řev a vztek :-)) a to samé s jídlem.
takže tohle překlenout, přejde ro, urovná se to samo, tedy ne uplně samo, ale v podstatě za to může přiroda.

357 SV | 30. června 2017 v 14:07 | Reagovat

[355]: Barča: ano

358 SV | 30. června 2017 v 14:10 | Reagovat

[356]:Barča: nie som psychológ, a to dítko nepoznám,tak že si to netrúfam nejako niečo odhadovať, ale mám dojem, že toto nie je také to bežné detské obdobie vzdoru....

359 barča | 30. června 2017 v 14:14 | Reagovat

356. tím chci říct - že v dítěti se formuje tímhle náročným způsobem pro okolí jeho osobnost. uvědomuje si víc samo sebe, co chce a nechce....prosazuje se.

a samozřejmě je to na rodičích jak to zvládnou a myslím, že spousta rodičů, maminek občas plácne, protože je to k nevydržení. :-)

jen jsem chtěla říct i to, že bych to nebrala takové to vztekání jako patologické a neběžela bych hned za psychologem, vyčkala bych.  dítě je spíše zdravé a živé.

360 barča | 30. června 2017 v 14:19 | Reagovat

358. S.V. já to taky samozřejmě neposoudím, ale zase občas vidím děti mých kolegyn...a je to náročný :-)

361 barča | 30. června 2017 v 14:29 | Reagovat

dá se to říct i tak, že to dítě zkouší kam až může zajít, co si vynutí, vyvzteká, vybrečí.....zkouší hranice. co mu rodiče povolí.

362 Saul | 30. června 2017 v 14:36 | Reagovat

já si v práci vynutil,vyvztekal a vybrečel příspěvek na dojíždění.
Sice jen pětikilo,ale lepší než drátem do oka.
Tak třeba se to mladýmu bude ještě hodit.
A když si sem tam kopne do nějakýho managera,tak taky nic nepokazí.
Takže chce to jen ho správně nasměrovat:-)

363 Saul | 30. června 2017 v 14:39 | Reagovat

Ještě zvýšení platu chci zkusit.
Vezmu na HR pár skleniček a uvidíme.
Jen aby to nebyly ty pelíškovský:-)

364 Liška | 30. června 2017 v 15:09 | Reagovat

354
no, já si myslím, že příchodem dalšího dítěte se to dost zhorší, ne zlepší. Ale nějak jsem se bála to říct.

Období vzdoru je dobrý, ale je potřeba dítěti dát zřetlně najevo (koneckonců ono prahne po mantinelech, což je vlastně služba jemu, pozornost pro nšj a úleva)
: "Vztekat se můžeš, v tuhle chvíli úplně rozumím tomu, že tě to a to zlobí, ale ubližovat druhému, to ne!" - prostě rozlišit emoce od chování.

- a to je snad jediná věc, kterou vím o výchově dětí, nic dalšího už nevim. S ničím jiným jsem se nepotkala.

359
"neběžela bych hned za psychologem" už je trochu bagatelizace a zároveň představa. že psycholog je tu až na tu chvíli, kdy se nedá dál.
Toho dětskýho psychologa je možný navštívit opravdu jen párkrát a hned je pomoženo. - On většinou řekne, jek pracuje, jestli se sejít třikrát a pak to zhdnotit nebo co. U malých dětí do věku 2,5 roku myslím vždy psycholog se sejde s dítětem v přítomnosti rodičů, u větších napřed s nimi, pak bez nich (hraje si s dítětem, sleduje, jakým způsobem probíhá ta hra, nic jinýho nedělá; aspoň ne ti, co znám), pak jim společně dá nějakej report.

365 Liška | 30. června 2017 v 15:11 | Reagovat

a dětstkej psycholog by mohl dost pomoct  v takové situaci - té matce víc než tomu dítěti, to už se pak chytne, beztak jde o rodiče, ne že jde dítě k psychologovi a tam ho zkoumaj, jde o tu rodinu jako celek, o přístup rodičů nebo co se odehrálo v té rodině za složité období. A to se u nich odehrálo - velký přesun jinam,je to hodně těžká věc pro rodinu celou a pro dítě taky a projeví se to na něm, na těch dospělých to vidět nemusí být.

366 SV | 30. června 2017 v 15:15 | Reagovat

[247]: jé, ty jseš taky divnej? ;-) iá iá! a nejenom proto, že mi futbal nič nehovorí.....
inak teda úplný súhlas s tým, čo píšeš.

367 SV | 30. června 2017 v 15:18 | Reagovat

od veci k veci: som mala nedávno veľmi nepríjemnú ostrú diskusiu s kamarátkou, ktorá je zarytou odporkyňou očkovania.....napriek svojej dobrej snahe som s ňou nepohla ani o milimeter....zhodli sme sa našťastie na tom, že radšej zmeníme tému ;-)

368 barča | 30. června 2017 v 15:24 | Reagovat

Liško, myslíš to dobře.
ale když si promítneš celou ratčinu situaci té rodiny už ted - víš. víš to co ten psycholog plus, že tatínek dítěte pracuje přes týden mimo domov, maminka uplně nerozumí česky...a já jedinou reálnou opravdovou pomoc vidím v Ratce - babičce, která žije blízko, děti ji znají ....je zkušená žena, která měla také tři děti a je opravdu schopná realně pomáhat co je potřeba, aby maminka se mohla věnovat tomu maličkému co přijde na svět.

369 SV | 30. června 2017 v 15:25 | Reagovat
370 barča | 30. června 2017 v 15:25 | Reagovat

368. prostě selský rozum a vycházím z možností, které se nabízejí.

371 barča | 30. června 2017 v 15:30 | Reagovat

367. souhlasím - očkování dětí velmi třaskavé a diskutabilní téma plus hodně komplikované novými kombinacemi - hexavakcín a bohužel často často vadnými šaržemi, které SUKL stahuje... :-( příliš mnoho a těžkých komplikacích....to očkování je dnes jiné, než kdysi, dnes i na můj vkus příliš často za sebou a překombinované, až opravdu ohrožující.

372 Ratkaļ | 30. června 2017 v 21:55 | Reagovat

Zdravim. Diky za reakce. Nemam pc. Takze se nemuzu moc zapojit.

373 SV | 4. července 2017 v 11:00 | Reagovat

[371]: "příliš často za sebou a překombinované" ano. aj mne sa zdá.

374 SV | 4. července 2017 v 11:13 | Reagovat

[370]: no. mne selský rozum hovorí, že kopať do brata nie je normálne. v zmysle, že s tým asi treba niečo robiť. nie že treba za tým hneď hľadať nejakú diagnózu, ale asi nejako to riešiť. a pokiaľ si pamätám, tak malý princ má aj iné problémy.....

psychológ by mohol pomôcť aj Ratke - a ona by to mohla povedať/preložiť (ako sa vlastne volá?) neveste.

375 SV | 4. července 2017 v 11:14 | Reagovat

[372]: neva, to počká ;-) na dovolenke?

376 Ratka | 4. července 2017 v 17:39 | Reagovat

374. Hmmmn. Urcite neni spravne kopat do bratra a vztekat se. Ale porad se domnivam ze je to blby vek a ze z toho vyroste. Nevim v cem by mel psycholog pomoct. Tedy v jakem smeru.

377 Liška | 4. července 2017 v 19:02 | Reagovat

376
například může najít spouštěče nebo klíčovou událost, se kterou je těžký pro to dítě se vyrovnat (což stěhování natož na jiný kontinent je zcela jistě) a uklidní rodiče, může moéžná i společně s nimi domluvit nějakou strategii jejich chování, která bude pro dítě míň zatěžující a rychleji se uleví. kdežto bez něj třeba až za mnoho dalších měsíců.

Jít k psycholgovi není nic už vyhraněnýho. Je to běžný a mělo by bejt snad čím dál víc. Já si teda myslím, že dítě, který se takhle radikálně přestěhuje do jinýho světa, má nárok na to, aby (to)mu byla věnovaná pozornost. Že si ji zaslouží, protože je to velkej přelom a cokoli pomůže, tak bych brala, zkusila.

378 Ratka | 4. července 2017 v 19:11 | Reagovat

377. Vidim souvislost s vystresovanim rodicu. Cim vice se rodice zklidni a dokazi se uvolnit tim volneji bude idecku. Dokaze z vysokych obratek ubrat a odpocinout si. Ale i to se musi ucit

379 Ratka | 4. července 2017 v 19:15 | Reagovat

Doufam ze snarozenim ditete dojde k uvolneni pozornosti. Tedy presunu na to male a nebude tolik pozornost venovano malemu. Se starsim bratrem budou kvazi kolegove. Tedy budou na tom stejne

380 Liška | 4. července 2017 v 19:26 | Reagovat

Jo,určitě děti umí rychle odchytit něco z nálad rodičů, jakékoli napětí, i když třeba nevědí, z čeho je, tak se to v nich nějak projeví, např. hůř usínají nebo cokoli, já nevímco.

379 jo tááák. No snad. Ale stres pro rodiče bude zas větší, takže se to změní, ale jestli úlevně, to teda těžko říct, to se uvidí.

381 Ratkab | 4. července 2017 v 19:33 | Reagovat

Ano. Napeti se projevuje neschopnosti usnout. Budenim se a nechutenstvim. Je to prilis velka zmena. Starsi to snasi velmi dobre. Libi se mu tady. Mladsi je v napeti. Zadna obsluha a kdyz tak jen mama a tata. Ostatni ho neobskakuji. Ani ve skolce ne. Ted skolka neni. A od zari si bere syn rok volna. Bude pomahat rodine. Tak jim drzim palce

382 ratka | 5. července 2017 v 17:35 | Reagovat

375. tak jsem na PC  mohu normálně reagovat a číst :-) a psát smajlíky :-)))

383 ratka | 5. července 2017 v 18:52 | Reagovat

380. Dnes jsme jeli v autě, stáli na D1 a poté ji objížděli přes vesnice... Proč jsme objížděli? protože jsme stáli, tato příčinnost tedy hledání řešení v určité situaci je něco podvědomého. to c ose děje nezávisle na vůli... co spontánně běží a jde jen o to v který moment to je uchopeno jako akce a provedeno.

A děje se to pořád... v každý moment Teď se mohu vzbudit a něco udělat. nemohu to dělat v každý moment "teď" protože tak rychlá  nejsem... ale najendou mi brnkou tři oříšky a otevřu je. udělám to. to co mi právě brká skrze hlavu, co cítím... dýchám, v ten moment pořád znovu a znovu. tak jak se čas posouvá, tak se posouvá i kombinace toho co je... a to co bylo již není a je v mlze zapomenuto.

žiji blaženou přítomností, i když ji pláču, zpívám nebo jen tak pročumím... je to blažená přítomnost. nevím v aný moment proč eraguji jak reguji ve spontánní přitomnosti. ale mohu z přítomnosti vystoupit a vztáhnout se k minulosti. s chybou a omylem. a mohu se podívat do budoucnosti s nejistotou...ohadu. Ale přítomnost je blažená... neptá se. jen existuje a činí to jí je vlastní, to co je.

384 Saul | 5. července 2017 v 20:43 | Reagovat

Tao na D1:-)

385 Saul | 5. července 2017 v 20:55 | Reagovat

Ja byl dnes v Lednici a kdyz jsem se vracel,tak jsem v Brne misto na Ol.sjel do centra.
Nadaval jsem jak spacek.
Proc?
Protoze mne to nasralo.
Stejne jako vas cekani v kolone.
Az tak dovedou byt veci proste:-)
Blazenou pritmnost zazivam az ted,kdyz se valim na kanapi.

386 ratka | 5. července 2017 v 21:14 | Reagovat

385. blažená přítomnost nastává v momentě když se v nasranosti právě najdeš :-))

dokážu být blažená i v pláči... lítosti, zmatenosti, ublíženosti když se to dokáže  přijmout. nebo nechat se přijmout. to.

387 ratka | 5. července 2017 v 21:17 | Reagovat

386. ovšem nasírám tím ...:-)

388 Saul | 5. července 2017 v 21:29 | Reagovat

Blazena pritomnost zacina v momente,kdy mas vsechno,ale opravdu vsechno u prdele.
Ne ze to prijmes,ale mas to u prdele.
To je rozdil.
Jde o indiferentni postoj,at tedy nejsem neustale expresivni,a takovy postoj neznamena prijeti,ale naopak odvrhnuti,nezajem,nevstricnost....

389 ratka | 5. července 2017 v 21:32 | Reagovat

388. nebudu mít nikdy všecko u prdele ale mohu se s tím smířit že to nebudu mít nikdy u prdele.

tedy to je poslední "stav". že jsem člověk a reaguji jako člověk. že kdybych byla pes nebo strom, taky bych s tím nehla.

390 Liška | 6. července 2017 v 1:06 | Reagovat

Saule
388
jo když je všechno u prdele, to joo, to je  opravdu blažená přítomnost. To já můžu mít blaženě u prdele. A potom přijde zas jinej okamžik, kdy budu muset platit účty, běhat a zařizovat a jánevímco a v tu chvíli bych právě potřebovala mít všechno blaženě u prdele. jenže kdybych to v tu chvíli měla u prdele, tak to neudělám a nezařídím!

391 ratka | 6. července 2017 v 7:27 | Reagovat

390. tak to je myšleno (asi) že i když zařizuješ tak ti to je u prdele... tedy běháš a to běhání ti je u prdele :-)) jinak si to nedovedu představit.

proto se mi to slovo nelíbí... nemyslím si že vyjadřuje fakt, že  "se dělá" co je potřeba přirozeně ...bez drhnutí.

392 Liška | 6. července 2017 v 11:02 | Reagovat

mně to právě u prdele je, když něco zařizuju, podávám platební příkazy a podobně! Jenže tak se žít nedá, protože já je podávám pozdě a odkládám, právě proto, že to mám u prdele. To je motivace nula, to nejde.
Je to právě nesmysl. Já to dělat nechci, protože to mám u prdele ay proto to dělám pozdě  ablbě.

Motivace není. Na nutné věci. To není zrovna ideální způsob. Ten můj u prdele :-)

393 ratka | 7. července 2017 v 7:54 | Reagovat

392. Liško, Saul spojoval blaženou přítomnost s "být u prdele", tedy pokud ti je u prdele zařizování a placení kdečeho, poku se u toho necítíš blažene.. není to to "u prdele"  které (asi) myslel. Proto je zvolení toho slova asi ne zcela optimální.

řekl bych spíše nezachytávat se na okamžiku. Blažená přítomnost znamená že dokážu daný okamžik žít a nezachytávat se na něm. Tedy tak jak život postupuje tak se žije přesně v daný moment to co právě je bez obracení a vracení se do minulosti a obav (nejistot) z budoucnosti.

Když je třeba platit složenky, tak jsou zaplaceny, když nejsou potřeba tak ne... když se zapomenou tak se řeši přesně ta situace kterou opomenutí způsobilo, pořád v danou chvíli... nic víc  nic méně. Bez postraních myšlenek (jaký jsme to já blbec a jak to budu dělat lépe) Jen dělat, viddět, cítit to co je...třeba ve smutku, pláči, smíchu, nadšení...pokoře k danému momentu (vnitřní volbě) tedy i k těm složenkám, které musí být vyřízeny... to je blaženost. připustit že takto jsem volil, sem jsem došla, toto je právě "má" kombinace místa  času. Která se stejně pořád mění ...

394 Liška | 7. července 2017 v 9:53 | Reagovat

393
no, to mi připadá, že je jen jedna rovina života. Dítě s jeho životem v přítomnosti.

Dospělost se svou přiměřenou odpovědností mi tam nějak chybí. - Ale asi tamnebyla jen vypíchnutá, tak to jen vypadá, že chybí.

395 ratka | 7. července 2017 v 13:08 | Reagovat

394. napadlo mě to jak jsem četla tvoji odpověď u sebe. že jsi velmi odpovědná. a to možná natolik že to dusí volný průběh dějů... tak se mi to jeví. mám ráda volnost, dýchání... rozevřený prostor ať se věci dějou.

396 SV | 7. července 2017 v 14:45 | Reagovat

[379]: "Tedy presunu na to male a nebude tolik pozornost venovano malému"

+ [228]: "Třeba včera, montovali jsme postýlku s mužem, snacha se dívala a mladší chtěl pít (chci pít, chcí pít, chci pít) Máma tedy řekla staršímu ať mu dá něco. Což udělal.  malý vypil a přišel k nám s tou sklenicí (chci ještě pít, chci ještě pít) máma pořád seděla a nevšímla jsi ho, a starší koukal jak to montujeme. a v tenmoment ten malý třískl sklenicí o zem až se rozletěla a pochcal se u toho. řeba včera, montovali jsme postýlku s mužem, snacha se dívala a mladší chtěl pít (chci pít, chcí pít, chci pít) Máma tedy řekla staršímu ať mu dá něco. Což udělal.  malý vypil a přišel k nám s tou sklenicí (chci ještě pít, chci ještě pít) máma pořád seděla a nevšímla jsi ho, a starší koukal jak to montujeme. a v tenmoment ten malý třískl sklenicí o zem až se rozletěla a pochcal se u toho."

397 SV | 7. července 2017 v 14:48 | Reagovat

Ratko, asi na to nemusím byť psychológ, aby mi bolo jasné, že malý princ má problém práveže s tým, že nie je všetka pozornosť venovaná práve jemu. má z toho strach, stres a vynucuje si to nie práve vhodným spôsobom.

takže, nemôžem si pomôcť, ale myslím si, že narodením dieťaťka sa to nezlepší.

zlepšiť sa to môže tým, že bude vo výchove prítomný aj otec. ako autorita.

398 ratka | 7. července 2017 v 16:20 | Reagovat

397. Byli jsme s manželem přítomni tomu, když ten velký napadl malého... taky do něj kopal. Tak jsme důrazně zasáhli, jde o to že ten velký již rozumí a dokáže rozlišovat. šlo jen o prosazování si svého. On chtěl, on chtěl a tak to musí dostat. Jde o mentalitu...přežití a bazálních instinktů. Nám se to může zdát divné, ale ptáčci vyhazují z hnízda slabší sourozence. A není to nic v rozporu ... s přírodou. Ta děcka se chovají jako děti džungle.  Starší se tady naučil rychle pohybovat... i když ho děti zahánějí a odhánějí, on to bere s naddhledem a pořád se vrací. Jaakoby se nic nestalo. Ten menší  má strach. Byla jsem s nimi na koupališti. Mlý strnul strachem, stuhl... v malém brouzdališti. tak se bál. Bál se chodit po trávě... bosý. Pak se osmělil a stříkal, smál se  nechtěl domů. Děsí  ho všecko. Potřebuje jistotu. Důvěru v to co je. že to zvládne. že nepotřebuje pomocníky kolem sebe. vyroste ... věřím tomu.

O otci jsem přece psala, bere si rok dovolené. aby byl s dětmi a mohl se o ně postarat.

399 ratka | 7. července 2017 v 16:29 | Reagovat

malý se pořád počurává, když je ve stresu počurá se. je možné že při rozbití sklenice se tak ulekl, že se počural. Je mo ho líto, beru ho hodně na klín, hrajeme se si s ručičkami a nožičkami aby se osmělil a tak moc nebál. Myslím že školka byla pro něj taky šok. nedomluvil se.
Teď se již děti domluví, ten starší už téměř bez přízvuku, je mimořádně šikovný... jak mentálně tak fyzicky. naučil se plavat za chvíli. na koupališti hned chtěl skákat ddo voddy. Tak mu říkám, že to je jen pro plavce. a on... že je plavec. Tak ukaž: skočil o voddy, potopil se metr a začal hrabat rukama. vynořil se a nadechla a zase potopil... a zase vynořill a naddechl. a tak to přeplaval. 4 tempa pod vodou... vynořenía opět pod vodu. tak jsem ho nechala :-) oddskákal asi 4 hoddiny vkuse.
S malým se domluvíme taky. je to mnohem lepší, když se do rozhovoru zapojí moje máma nebo teta... děcka mají zázemí.

400 Saul | 7. července 2017 v 17:07 | Reagovat

No vidis,ja myslel ze cesky neumi jeste skoro vubec ani jeden z nich.

401 ratka | 7. července 2017 v 17:18 | Reagovat

400. to víš, na velkou diskusi to není :-) ale jednoduché věty zvládnou.

402 SV | 10. července 2017 v 12:31 | Reagovat

[398]: + [399]: aha. dík za info.

super, že ťa/vás, majú!

lenže takto by sa mala k nim správať predovšetkým matka.....hrozne blbý systém majú v tom Singapure, či kde, aspoň podľa toho, čo tu čítam.....

tá poznámka o otcovi bolo len konštatovanie, nie kritika.

403 SV | 10. července 2017 v 12:33 | Reagovat

Ratko nič nie je kritika. jednak do toho nevidím, druhak vidím, že robíš, čo môžeš.

404 ratka | 10. července 2017 v 12:39 | Reagovat

dnes jsem nesla do opravy jejích tři mobily, tedy dva tablety a jeden mobil. Děti je prý utopily ve vodě... i s taškou. Ani jejích máma ani táta neprozradili co se vlastně stalo, asi je jim to příliš blbé... zkusím to zjistit od staršího. přijde mi to absurdní. nestačí mi na to fantazie :-)

405 SV | 11. července 2017 v 9:57 | Reagovat

no asi skúšali vodoodolnosť ;-)

mne nestačí fantázia na to, aby som pochopila, aspoň čiastočne, že matka si nevie s deťmi vôbec rady....určite ich má rada, ale ja mám dojem, že vôbec nevie, čo si má nimi počať.....

406 ratka | 11. července 2017 v 16:01 | Reagovat

405.no nestači.  a čeká třetí :-(

407 ratka | 11. července 2017 v 16:35 | Reagovat

ale chtěla bych podotknout, že to necítím jako svůj problém. Tedy vychovala jsem děti jak jsem nejlépe uměla. Nenesu odpovědnost za volbu svého syna ani za život jeho rodiny. Denně si to opakuji. I když se snažím maximálně pomoci, chráním si svůj prostor před nájezdníky :-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.