Prosinec 2016

Cesta do Brna

9. prosince 2016 v 18:24
Nevím zda je to na celý článek ale budiž. Když čtu některé blogy, tak si říkám týýýjo tam to žije, to je akce.

U nás doma je velkou akcí již cesta do Brna. Volal mladý, že nepřijede, protože se učí na zápočet z matematiky.

Takže iniciativně jsme rozhodli že pojedeme my za ním, dovezeme mu čisté trenky a ponožky, i něco pod zub. Nakoupila jsem masa, nadělala kuřecí na kari, uvařila hrnec zeleniny a rýže, a vše uložila do ledničky aby se to do dalšího dne nezkazilo.

Mezitím jsme naskládali bednu různých blbostí, křupky, sladkosti, trencle, trička... aby na ráno bylo vše připraveno.

Ráno začalo tím, že nebyly klíče... a hledaly se. Nakonece se našly. Pokračovalo to škrábáním námrazy na sklech od auta ... moc to nešlo, námraz jaksviňa. Škrabala jsem já, muž skládal do auta bedny. Vezli jsme asi pět beden oblečení do Českobratrské církve, byla tam nějaká sbírka. Oblečení jsme předali panu faráři a jeli jsme dál do Brna. Kromě odevzdání jídla a čistého prádla, jsme plánovali nákup dárků a zejména stolku pod televizi.

Jedeme a najednou mě blesklo hlavou, že nemám věci pro kluka. Ohlédnu se a bedna tam byla. Jedeme, jedeme a hrůzou jsem zkoprněla, jídlo zůstalo v ledničce!! Klasika. Muž chladnokrevně jel dál, ale jak jsem začala naříkat tak to otočil. A jeli zpět pro jídlo. Ehm. Tedy moc na to pyšná nejsem. Ale syn se moc těšil, že má jídlo, vše jsme předali a šli jsme nakupovat.

Pvní zastávka byla Ikea... tam jsme koupili organizér na kancelářské potřeby...Chtěla jsem koupit i chlebník (nádobu na uchování pečiva) pro snachu ale nelíbila se nám. Koupili jsme neplánovaně malou stolní lampičku pro nejstaršího a budík co ukazuje i teplotu pro švagrovou. Stolek žádný. PAk jsme koukli do Elekro World, tam jsem koupili sluchátka pro nejmenšího. A jeli dál směrem na Asko. Koukli do Aska a nic, pak do Kiky a nic, pak do Sconta a tam koupili chlebník, suprovní. A mezitím asi sto jiných obchodů....a zcela vyčerpaní jsme sedli do auta jeli domů.

Doma jsem stolek pod televizi objednala v internetu. Tak snad přijde do Vánoc. Tak to je vše co jsem dnes zažila. No taky jsem si dala kávu. Jsem z toho všeho úplně blbá. Nebo zblblá. Prostě tak nějak. Točí se mi hlava. Asi z nakupování. Už nic nevydržím .

Stárnutí

3. prosince 2016 v 10:02
Když jsem byla mladší, říkávala jsem si. Rychle všeho užít ... až budu starší, už to nepůjde.

A je to tak. Milovala jsem dobré jídlo. MIlovala jsem pití. Pobíhání sem tam, hledání i zmatek mi nevadily.

Nemůžu se pořádně najíst a z pití se mi dělá špatně. Když něco někde zapomenu, už si nevzpomenu že to bylo.
Během pár vteřin je minulost pryč.

Tento týden jsme byli s manželem na skvělém pobytu v Nových Hradech. Byli jsme tam již třikrát, z toho teď podruhé na stejném místě. Jídlo...i celodenní pití všho možného víno, 4 druhy piva... vše čepované, víno, sekt již od snídaně.

A mě bylo těžko.... z té hromady pití, z jídla a celkově. Sice to šlo jakž takž rozchodit během dne ale večer to začalo znovu. Bohatá večeře, pivo, sekt...

Těšila jsem se domů na hladování a střídmost. K snídaní krajíc chleba s pomazánkovým máslem, ... a pak dýňovou polévku. a vodu. A večer nic.

Moje tělo tomo moc nesnese. Ani moc stresu ne. TAk nějak zalezlá a posmutnělá cítím jak mi ubývá sil. I rozumu. Všeho.

A do toho moje lajdáckost. Dnes jsem kopírovala lékařské zprávy pro maminku a lepila je k sobě, potože se mi nepovedlo je správně nakopírovat a nechtěla jsem zbytečně plýtvat barvou. Muž se na mě dívá a říka, ty začínáš být pečlivá. To nebývalo.

Spousta věcí nebývala. Co mi zbývá? Asi jen ta pečlivost, kterou jsem nikdy neměla.

Protože co s ženskou, která je blbá, stará, škaredá a ještě lajdák. Kam ji postaví, tam překáží...k ničemu není a stejně všecko zapomene.

Je to deprese? Podle mě není... spíše podivný stav smíření se s tím co je. Že co je to pomine. A že to nové...co přichází, bůhví. To vidím kolem sebe jako hrozivé.