Říjen 2016

Sychravo a mlhavo

25. října 2016 v 10:54 hory
Dobrý čas na procházku k řece.

Procházka k řece se pokaždé skládá z třech částí. Sestup k řece, chůze kolem řeky a výstup zpět.

Během cesty mě padaly do hlavy verše... příště si vezmu papír a tužku.
Teď zpětně to nedokážu reprodukovat.

ale bylo to něco ve smyslu... zlato padá k zemi, kroky šustí v listí a voda ševelí.

Fén je potvora ale má i výhody

20. října 2016 v 18:16
Minulý týden jsem navštívila syna a zažila jsem úkaz, který znám z dřívějška alen nikoliv v tak intenzivní podobě. JIžní alpský vítr - fén.

Dětství i dospívání jsou tvrdé

18. října 2016 v 22:19
Málokdo si v době vstupu do dospělosti chválí vlastní rodiče a jejích výchovu. Většinou kritizují to či ono, takové či onaké křivdy.

Domnívám se že je to tak správně. Dětství a dospívání je těžké. Tolik rozporuplných informací, touha být "jen" dítětem a na druhé straně i "touha" uspět v konkurenci rovesníků a uspokojit rodiče...

Asi jsem byla špatný rodič. Na jedné straně ustupující a omlouvající, na druhé straně nespokojená pokud dítě mělo špatné výsledky ve škole či bordel v pokojíku. A nejen já, i babička i tatínek... všichni na svůj způsob projevovali nespokojenost s "výsledky" děcka v tom či onom směru. A očekávali aktivity ve směru zlepšení. Chudáci děti.

Je toto šťastné dětství? Není. Sama jsem důkazem... moje dětství nebylo šťastné - tedy subjektivně vzato, právě pro vysoké požadavky ... kterým jsem nemohla dostát. Mohla jsem jen předstírat že tyto požadavky plním za cenu neurotických poruch... nebo říct pravdu. Že jsem jen obyčejná vylekaná dívka a žádný geroj.

Ale čas plyne.... plyne.... plyne a z děcka se stane dospělý. Už nejsou na něj kladeny nároky zvenku, už je to jen a pouze on sám aby volil a a této volbě se zodpovídal. Sám sobě a před sebou. Ať volí jak chce...tuto volbu naplňuje svým životem.

Člověk se řídí nějakými vzorci, které do něj vložili rodiče. Je jen otázkou času než je rozpozná... a porozumí proč se chová tak nebo onak. Cíti v určité situaci lépe a v jiné hůře. Nelze žít bez vzorců... akorát lze vyměnit jeden vzorec za jiný. Ale podvědomí potřebuje "návod" tedy směr. Jinak se chová zmatečně.... jako naše stará kočka. Nad miskou neví co má dělat s jídlem, kaká vedle záchodku a v noci chodí dokola a naříká protože se cítí osamělá. Když měla "svůj" vzorec, tak se ním prostě řídila. Dělala přesně to co měla a byl klid. Byla spokojená. Kočka byla kočkou.

A tak je to se vzorci, nejsou špatné...je třeba je oprášit, vyspravit a porozumětjejích funkci. A vědět... že každý mustr má dvě stránky. Plusovou i mínusovou. Nelze jednu vyzvedávat a druhou zatracovat. Oboje běží současně. Když jedna, tak i druhá.

Kdo nesoudí, je šťastný. Jen se dívá. Nesoudí. Dívá se. Žije.

I jeho děti se to jednou naučí. A odpustí svým rodičům bezvýhradně.

barvy přírody

3. října 2016 v 21:40
Podzim hraje všemi barvami.