Květen 2011

Procházka v dešti

16. května 2011 v 19:51
Tuto nedělu u nás pršelo. TAkový jemný májový deštík. Už jsem psala o nedočkavém vzrušeném jaru, a teď už se prochazím olistěným dorostencem s trávou do půl pasu. Tak rychle to utíká.

Pár fotek:
u řeky




Kouzelné jezírko v kouzelném lese, ráj obojživelníků


doufam že mi obrazky neutečou, opakovaný pokus

Podivin

6. května 2011 v 21:33
Stava se ze me podivin a tak nejak tusim, ze tohle mi asi neprojde. Potesila jsem se s kamaradkou Sluničkem, odzkoušela jeji krasné šatičky. Potešila se pohledem na její krásný obličej. Jsem jezevec zalezlý v noře. Nemam problém s tím, když mě někdo vytáhne na svetlo . Je mi dobře v díře a i venku. Jsem jezevec. A vím co chci. Jsem žena. Taky.

ZEna kolem padesatky funguje běžně jako tažná kobyla. Pracovní stroj. . Už jsem o tom myslím psala, že toho mám naloženo celkem dost. Jsem taková přátelská a hodná kobyla. Dokud táhnu povoz, jsem spokojená.

Akorát když se podívám na krásné oblečky Sluníčka tak si říkám.: Proč mě něco takového vůbec nenapadne? Ze bych si mohl akoupit hezký svetřík, jít ke kadeřnici, udělat si nehty. Proč si nic nekoupím? Jsem líné prase? Ale jiné věci přece dělám. V čem to vězí, v čem to vězí...

Prožívám. I při tom táhnutí povozu a spoustě drobných povinnosti intenzivně prožívám. A miluji. Cítím a vnimám své tělo. Intenzivně. Závratně. Jiskřím. Usmívám se. Neutíká mi vůbec nic. Nebo jo? něco neznámého. Blbost. Nic mi neutíká. Možná se věkem intenzita života zvyšuje. NO určitě ano.

Se sluničkem jsme rozebraly kosa který nemohl vytáhnout žížalu ze země. Jak se chudák snaží a tahá a tahá. A vytrhané byliny v záhonu a jak nám křupe v kolenou. Dvě báby. A že muži vůbec nechápou co po nich chceme. Že nechápou, po čem toužíme. Po naplnění našich energií, po sdílení prostoru, prolnutí beze slov, přítomnost, toužíme po přítomnosti s mužem.

Muž to nechápe, neotevře se, nerozloží svoje větve, nevpustí nás dovnitř. Nerozumí. nerozumí ženě. Neví co po něm žena chce. Neví že žena chce jeho - duši. Prochazet se ní, potácet se v ní a opájet se nádherou mužské duše -mužské energie. Jednou za čas oblouzníme muže a on se zastaví v čase. A my si pak vemem to po čem toužíme. Vykoupeme se v jeho síle, opijeme se jeho vůní, naplníme se jeho přítomností, v nehybnosti.

Přitažlivost. Co to je?

Čistím záchody

1. května 2011 v 14:00
Teda ve snu, ale i doopravdy. Pokud existuje nejaky život před životem tak jsem musela být hajzlbabou. Že čistím záchod patří k mým pravidelným snům posledního období a dokonce bych ho nazvala i vizí.

Mám vize že čistím záchod. A to tak intenzivní že někdy nedokážu poznat že sním. I když se vzbudím tak mám zdání reálného prožitku.

Záchody jsou různé. Takové ty školní, ale i dřevěné budky. V supermarketech nebo na lodi. Vejdu na zachod a ten je pěkně hnusny. Posraný. Vemu štětku, hadr ( jsem profík) a ten hajzl dokonale vyčistím .

Mam ráda čisté záchody i ve skutečnosti. Ale neujíždím na nich. Jakože to musím mít, nebo že se mi hnusí hnusný záchod. Můžu se vytento kdekoliv. Nejhorší záchody byly v Rusku a na Ukrajině a pohoda. Pobavilo mě to.

Líbí se mi čurat v přírodě. Ráda v přírodě zanecham kus sebe. Tam není co čistit. STačí malý kousek keříčku. A vrátím přírodě kus toho co mi dala.

Ale co znamenají ty sny? Proč vchazím do záchodů a čistím je? A jestě ujiš'tuji ostatní s úsměvem ať klidne vejdou, že je tam čisto. Povzbuzuju je. Nebojte se, klidně běžte dál. Nic se Vám nestane.