Září 2010

Zapadena vzpominka

28. září 2010 v 14:58
Najednou mi to je jasne. Co bylo pro mne odjakziva to nejdulezitejsi?

Chachaaaaa! Ted se priznam k hrozne banalite. Touzila jsem milovat. Milovat. Vsecko ostatni bylo vedlejsi. Tisic kopek hnoje .... a furt nic a furt nic a pak zase nic. Vsecko ostatni bylo tam nekde vzadu. Muzýu vykladat tisice trapnych i mene trapnych historek jak jsem se chtela k tomuhle stavu dopinozit.

A to se nezmenilo. Je to porad stejne. Jedine co se zmenilo jsou zkusenosti. Ale na prvnim miste je furt totez.

pestre sny

15. září 2010 v 20:58
Dnes nad ranem se mi zdalo asi 100 snu. Ty sny v nejakem zrychlenem filmu vymakly a odhakly vsecky moje "nedokonalosti". Kratounke historky, vlastne jen zkratkovite skeče,  jedna za druhou a kazda mela pointu.
Jedna typicka napr. stojim a divam se hluboko dolu, je to silnice a dolu prudky sraz min 500 metru. Uplne dole je more nebo nejake stromy. nedulezite. Muj nejmladsi syn stoji na okraji a mava na me. strach. nechod tak blizko. spadnes. najednou jde nejaky chlap a srazi ho dolu. bezim k okraji a vidim jak ten chlap se s nim kouli dolu a vedle nej je i druhy, treti, na jejich zadech se kluk kouli svahem dolu. uz je skoro dole, kdyz najednou elegantne vyskoci a vybehne na asfaltovou silnici. mava na me a smeje se. aha, rikam si to byla reality šou.

DAlších dvacet snu mužu rikat z fleku. jak jsem nemohla najit listek na obed, ostatni se naobedvali a davno odesli, a j aproste sla hladova nekam. no neva.  TAky vyskocilo divne umelohmotne barevne zviratko (plaz) a kouslo me. Nebo se klouzu v bahynku jak na sjezdovce, jedu v nem jako na lyzich, delam zatacky a je mi supr a nedbam na vycitky. ZAse budes jako prase, jak to vypadas? doufam ze to uklidis! nezbylo na me male kolo. vsichni odjeli na malinkych detskych kolech a ja nemam nic. Par polamanych kousku visi na tyci, za stolem sedí paní a rika ze uz nic nezbylo. odchazim a jdu pesky....

je zvlastni ze neresim zadnou lasku. zadna laska k zivotu, zadne konani v lasce. celkove mi laska kamsi zmizela jako neco neduleziteho. co neni na poradu dne.  ale spokojena jsem vic nez kdykoliv jindy.

v souvislosti s temi sny me taky napadlo, ze tam i neco septalo. uz nejsi dite...nezapomen, uz nejsi dite. to asi jak jsem se divala po tech detskych kolech tak me neco zaseptalo. abych nebyla smutna. dyt to byly jen male trojkolky. a ja uz jsem velka. mela bych byt dospela. mela. ale nejsem. jsem furt male dite. stejne jako moji rodice, jako muj muz i jako moji synove. vsichni jsme male deti.

akorat vim, ze ti tri co meho nejmensiho drzeli na zadech jak se koulel z toho svahu byli jeho bratri a jeho otec. ted to vim. oni ho drzi. ja s jen divam a mavam mu seshora. odnekud zvrchu.

taky si pamatuju jak jsem videla seshora zahradu plnou konopi. to konopi melo pres ctyri metry. sebehla jsem dovnitr a videla ze jsou to tuje. zadne konopi. citila jsem jednotlive jehlicky na prstech. nadherny barevny sen v opojne zahrade. a rikala jsemsi v tom snu, tak tohle je okouzleni ze zahrady. takhle se to pocituje. okouzleni zahradou.

ja znam totiz jen tu moji zahradu. se sekackou na travu, se svestkama a zarostlyma jahodama. Kde to okouzleni jaksi neprichazi. beham s koleckami posekane travy a nejsem okouzlena moji zahradou. a proto to okouzleni ve snu. tam to bylo nadherne barevne. a to byl sen kdy vylezlten umelohmotny plaz a kousl me do prstu.

a aby bylo o cem premyslet tak zde je zenovy pribeh ze zivota. teda jeden i kdyz to tak nevypada. ale ten lidovy koan z domazlicka je uplne bozi. http://www.volny.cz/jrjina/basnicky/koany.htm