Ratkoviny na Blog.cz

Ano, je. (Absurdní.)

Ano je. Ale oni taky zneužívají nás - to říkám blbě, spíš se přizpůsobují. Právě jsem se vrátil z debaty o psech v domácnosti. Bavil jsem se s člověkem, který to podle mě s nimi neumí. Problém je v tom, že on si o mně myslí to samé, asi právem. Jsem z toho tak vyšťavenej, že přijdu radši zítra. Dobrou :-)

právě z podobných důvodů nemám doma žádné zvíře i když mám zvířata rád. v bytě mám jen rostliny a někdy i mouchy (ale ty nemám nikdy dlouho...).

A jak jste na tom s tím utrpením? :-)

ten clanek je o tom utrpeni ktere si dobrovolne vytvarime

Není (absurdní). Mě třeba takovéhle utrpení (to víceméně virtuální, co si člověk vygeneruje sám zevnitř) nakopne a aktivizuje.

protoze je virtualni tak se v nem kochame. nekde jsem slysela ze clovek je geneticky nastaveny tak aby prekonaval prekazky a pak je odmenen dobrym pocitem. BEz prekazky zadny dobry pocit.
a tak si je (virtulani prekazky) vymysli a prekonava. teda alespon ti psychicky zdravi a odolni jedinci. Depresisti pry ne.

absurdni ne. je to prirozeny, kdyz to dela tolik lidi. vsichni :-) akorat je hloupy odmitat ze si to zpusobujem sami

na "psychicky zdravy" oproti "depresistum" nehraju. v tom neni zadna nemoc. jen nevedomost-prozivaci navyk-vycerpani

Ore, to ja si jen tak vymyslim a skatulkuju. Protoze sama na sobe vnimam jak me posiluje prekonavani prekazek, ktere jsem si sama nastrkala do cesty. Teba tim ze jsem odesla do cizi zeme a prezila tam. nebo narozeni 3 deti. nebo manzelstvi :o))dyt to jsou prekazky jak krava. kdybych je nemela tak jen vegetim nohy nahore. A kdyz decka odejdou z domu kolik zenskych ztraci smysl. a chodit po hospodach a tam se dopit jako prase to je taky hezka prekazka. Clovek to pak zehli nekolik dnu :o))

cim vetsi odstup ziskavam od zivota tim vic vnimam jak se jen toci energie. nahoru dolu a furt dokola.

7: jasně. deprese jako nuda přerůstající přes hlavu :-)

Fousku, nekdy mi to tak pripada :o)) timto se omlouvam vsem depresistum predem, ze zlehcuji jejich nemoc. snad mi to odpusti.

neodpustí. :-) Teda já nevím, asi jsem ještě nikoho s opravdickou depresí nepotkal.

no neodpusti... ja vim :o/

deprese docela znam
sam jsem si slabsi poridil
a kamosova manzelka si vypestovala fakt slusnou
propadla se az tak hluboko ze jenom lezela na posteli brecela nedelala ani zakladni veci, ani zakladni, nebudu zabihat do detailu
nemela uz skoro zadnou energii, ani si povidat.
v podstate pro takovyho cloveka diky ty hloubce vycerpani v tu chvili neexistuje terapie, jen prasky.

Ore, ja vim. Moje dobra kamaradka ma depku a bere na ni prasky.

Nejhorsi je ochromeni a vysazeni vule. Vule je motor.

15: já si to docela umím představit. Sebe v takovém stavu. Zatím jsem měl ale štěstí. Na zdraví, na ženský, na děti, na kamarády ...

ja byla v tomhle stavu v puberte. zatimco mi rodice nadavali do lenor ja byla neschopna pohybu. lezela jsem uprostred sileneho bordelu a nemohla se hybat. jakoby me neco slaplo na krk a dusilo me.

jak jsem zmizela z domu, "depka" byla zazracne pryc.

myslim ze "depka" v tom smyslu jak jsem ji zazila ja ma puvod v pocitu bezvychodiska. bezmoci. clovek ma pocit ze je svazany do sveraci kazajky a nic nemuze.

behem me "depky" se ve me tristily dve sily ktere sly proti sobe. jedna byla obrovska touha po svobode. Touha menit. sila odstrediva.
a ta druha sila byl strach. odpovednost. loajalita. zavislost. dostrediva sila.
ty dve obrovske sily nrazily na sebe a vyrusily se.

depka je na hovno,ale krásná je ta pravá ruská chandra.Když při tom člověk ještě chlastá,tak je to něco úžasnýho.Doporučuji.
Já se tak jednou po dvou,nebo tří dnech prochlastal do stavu,kdy jsem viděl atomy,molekuly...dokonce i jakousi jejich vnitřní ohnivou podstatu.Když jsem chtěl,tak jsem z nich poskládal dům,nebo strom,cokoliv... a když jsem nechtěl,tak to byla jen nesmyslně vířící masa energie mimo mně.
Prostě jsem se prochlastal k božství.Mohl jsem tvořit vesmíry,mléčné dráhy...jak napsal kolega alkoholik Klíma-"Svět jako vůle a nic."
Pak jsem si jednou přečetl u Minaříka,že něco podobného dělal jeden jeho žák,ten tedy střízlivej.A Minařík mu ten jeho soukromý vesmír rozbil.Naštěstí.Jinak by v něm ten dotyčný musel kralovat miliardy let jako Brahma nad tímto světem a být svědkem jeho pomalé záhuby.Jakoby se díval na své umírající děti.A tak už nic netvořím,radši moc nechlastám a seru na všechny vesmíry i na ty,co je vytvořili.

Saule, to je dobry. ja taky jako holka silene chlastala. az k agonii. to jsem najednou videla vsechno jasne a tak jak to je. prestala jsem pit teprve kdyz jsem otehotnela. nechtela jsem mit blbe decka. a pak uz jsem se neozirala jak muzik. ale ty stavy si pamatuju. svet byl uplne jiny, jednolita virici masa :o)) takovy svet jsem chtela mit kolem sebe porad. presne tohle jsem hledala a nad ranem ztracela (zvracela).

ad 22...radši moc nechlastám...

No,pravda je,že včera mě chytla na kole bouřka jako prase,tak jsem se schoval do hospody a oni zrovínka neměli můj oblíbený zelený čaj:-).
Veškeré živelné katastrofy navrhuji sledovat z hospody s několika ampéry v žíle.Svět je pak krásnej a pohodovej i kdyby trakaře padaly.

no jo radko,já už si zkoušel namluvit,že to tehdy byly nějaké halucinace,či delirium tremens...jenže nebyly!
V podstatě jsem nikdy nebyl střízlivější,než při tom zážitku.
A pak jeden nemá chlastat:-O)

A kočičku ti chválím:-O)
Miluju kočky.Psy považuju za nejblbější živé tvory(kromě člověka),protože jsou manipulovatelní.Proto si je člověk vyšlechtil a oni jsou zrcadlem jeho blbosti,nebo brutality.Kočka je svobodná,dělá si co chce.Nebude panáčkovat,ani dávit děcka,když na to zrovna nemá náladu.

"V podstatě jsem nikdy nebyl střízlivější,než při tom zážitku" - to je typické. Že si to o sobě namol ožralý myslí. Jako jediný.

S jedním psem jsem kdysi chodil.Já teda myslel,že chodím s holkou,které patřil,ale v podstatě jsem chodil víc s ním.V tomto případě dávám psům bod,protože tenhle byl inteligentnější,než ona.:-)
Ale to možná bylo proto,že se mnou trávil tolik času:-)

ja kdyz byla ozrala tak jsem to vzdycky o sobe vedela :o)) a davala na sebe pozor.

29: :-))

na muj vkus je chlast a drogy prilis nevyhodnej pomer cena/vykon respektive uzitek/poskozeni
takovy jako hooodne zivy sutoviste-krok nahoru a jedu tri kroky dolu. a hned mi vybliklo jak jsem mezi tofanama snazil projit nahoru suti ke skalnimu oknu "bus di tofana". po pulhodine jsem skoncil naprosto zlitej potem jen o  dvacet metru vys

Jedna z nejlepších studií o chlastu a je Démon alkohol od Jacka Londona.
I tento nejen dobrodruh na něj dojel.
V té knížce svého "kamaráda" mistrně popsal.

cist studie o chlastu ?

lepší je číst,než je potom psát:-)

Tak jsem zvládl akurát první odstavec a neudělalo se mi dobře... Hele, ty máš fousy?! :p

aTeo, jasne :o) jako kazda bába přes padesát

31. Ore, nad timmlady clovek nepremysli. Podle me hleda rychle a ucinne metody jak vyradit rozum. a chlast je jednou z nich. a lezeni na bus d tofana taky. ta prvni je rychla ta druha vic procitena :o))) ale obe vyradi rozum na urcitou konkretni dobu

O chlastu jako pomocníku sledování počasí mi nepište. Eště se mi od víkendu zcela nevrátil žaludek na svoje místo.
A to jsem si chtěla jen dát pár rumů, abych kvůli nutnosti zabalit jednu akci neměla chuť na cigaretu. :-(

píšeš mi z duše, taky si to tak myslím... ale za jednu věc se ti musím omluvit, neddala jsi web a já bezděky kliknul na blok a nejde to zatím vrátit zpátky...

co nejde vratit Pavle. nerozumim. neco jsem udelala spatne? ke me muzes prijit kdykoliv chces. budu rada.

omylem jsem tě zablokoval a vymazal tvůj komentář, protože tam nebyl u něho "web"
a kliknul jsem zkrátka vedle... snažil jsem to vrátit zpátky a ještě navíc jsem vypadl z přístupu na blog, mohu jen jako návštěvník... slíbili mi že to spraví...
teď mohu odpovídat lidem, ale nemohu dávat články :)
a ještě odpověď: domysli si sama kdo to je...nemažeš a neblokuješ, když ti někdo nedá pokoj a slovně tě uráží?    

Radko, no já taky o tom, co píšeš docela často přemýšlím. Ještě s dětma..to jsem měla hotovej zvěřinec, ani nebudu snad vypisovat co vše. Jako holka jsem měla psa, co mně umřel v noci u kamen, byla jsem u něho, trápil se a nikdo nedokázal s ním jít, aby ho utratil. Zvířata mám ráda, jo, je to takový zpestření pro nás lidi. Další dvě fenky jsem měla z útulku a jednu jsem pomáhala kamrádce rodit a už mi zůstala.Mám ráda i kočky. Děti chtěly zvíře a já už pak ne, ale sama jsem měla, taky jsem jim ho chtěla dopřát. Teď mám doma dvě malý fenky, ráda je mám, ale není to jen radost, ale i dost starost se někam hnout na delší dobu..
Pak mi jich je líto a přijde mi, že nemají tu pravou péči a mám výčitky. Ale zase, určitě jim je daleko líp, než v útulku. Nevím, jestli někdy ještě budu chtít další zvíře, ale to už jsem říkala kdysi, že ne...a stejně.

Anino, takhle presne to bezi ve vsem co delame :o)) jako s tem zviraty

Pavle, myslim ze nejake potize jsou na blog.cz obecne. nic si z toho nedele. ja ani nevim jaky komentar to byl. asi nejaky nedulezity.
netrap se zbytecne. jsou to malickosti.

už se mi to podařilo obnovit, šlo o to, že důležitější než IQ je EQ, což s tebou plně souhlasím...
teď by mne zajímalo jestli jsi už odblokovaná, zkus mi napsat jen nějaký krátký komentář, třeba jen ahoj
a promiň... :)

všechno je zase OK, děkuji za tvoji trpělivost...
a teď ke kočičce: nezneužíváš ji, jak říkáš, kočka má svoji hlavu, není jako pes... měli jsme doma kocoura, zemřel stářím a naopak jsem měli pocit že on byl pánem domu a  harmonie v rodině  :)

Tak jsem přišel (a divím se, kdo že to psal ten komentář č.2 :-)) a znovu můžu odpovědět: "Je to absurdní." Ovšem... leze mi na rty známá otázka "a co si představujete pod takovým pojmem "absurdní?"" :) Myslím si, že si opravdu vyrábíme moc věcí uměle a zároveň blokujeme ty přirozené. Klacky pod nohama jsou důležitý. Znovu opakuju, že "žít bez handicapu je dneska strašně těžký", a tak se to odráží, mimo spustu jiných věcí, i na těch zvířatech okolo. Nejlepší na tom ale je, že ona to nesou mnohem líp, než my, takže se chytáme do vlastní smyčky, zatímco nás pozorují a mají z nás docela slušnou prdel.

Jirko, presne tak jsem to myslela. Jako vyrabeni umelych problemu kdyz se nam ty prirozene vyhybaji. pohybujeme se pak v prizracnem umelem svete zombiku ofukujicich svoje umele mazlicky a narikajicich nad umelymi problemy. A vznika cela masinerie zbyvajici se umelym svetem.

takhle navečer, když už není takové vedro je to fajn, člověk se mezi kamarády zrelaxuje...
ale doma být nemohu :) musím pracovat :) hezkej den :)

co se mysli tyce da se odkryt vselicos
nicmene to nic nemeni na tom ze dokud je mysl zavisla na tele, je treba nejake minimum usili v realite venovat na jeho preziti :-)

to doma mám většinou jen v neděli, to už jsem rád, po celém týdnu, že nemusím mezi lidi:D

50 a telo zavisle na mysli :o))

pavle, no vidis :o)) tak to mame stejne. ja jsem taky rada sama se sebou. rozumim si.

[10]:
Jaký odstup od života , ratko, ty už nežiješ?

[26]:
Saule, taky mám ráda kočky. Ale nepovažuju psy za blbce - prostě mají jiné chování, protože mívali jiný způsob života. Jediné možné chování v jejich situaci, jako jediné možné mají kočky. Proto nejsou větší blbci.

LIsko, nekdy mam pocit ze ze se na zivot divam.

ad 55) Mám často stejný pocit. Když jsem byl mladší, "točil" jsem dokonce autobiografický film v obrovským zrcadle, které mám vložené do knihovny (má širokoúhlý formát jako plátno v kině). A to jsem si myslel, že "vidět se zvenčí" je vždycky výhoda.

Jirko, vyhoda i nevyhoda. Furt si myslim ze je nejlepsi to stridat. Vstupovat dovnitr a vystupovat ven. nebo oboje soucasne. (to uz je podle me nejvyssi liga :o)))
clovek podle me muze byt uplne unasen, prozivat a v momente kdyz mu v hlave probleskne ze vystoupi tak se najednou diva zvenci.
ja to takhle prozila kdyz jsem rodila posledniho kluka. prozivajice udalosti jsem se najednou na sebe divala. A od te doby to praktikuju i ve vsednem zivote :o))

s tou kockou je to uplne stejny. Valim s s kockou a jsem stastna. a najednou se vidim jak tam s ni lezim... Tak jsem to blogla :o))

máme doma dva bratry kocoury. Takřka každý pátek jsou nacpání do přepravky (poslední 3 měsíce už každý do vlastní) a převezeni (oba celou cestu strašně nadávají) na chatu, kde jsou vypuštěni. V neděli večer jsou opět nacpáni do přepravek, tam únavou okamžitě usnou, po příjezdu domů vysočí z přepravek jen proto, aby zaujali pohodlnější polohu v křesle a na židli. Jako dítě jsem toužil po Psovi - nikoli po Rodinné Hračce ale po velkém "Psovi s velkým P", který by byl vycvičený a stal se členem rodiny. Nikdy jsem si ale psa nepořídil - je to příliš velký spotřebitel času. Zatímco kočky se nemusí vodit ven a pokud jsou dvě, tak ani lidskou společnost přes den nepostrádají, stačí jim jednou za den dosypat krmení a dát čistou vodu, a nijak netrpí. Ti dva kocouři ale získali sponzora a tak dostávají ty nejchutnější a dieteticky nejvhodnější (ale taky nejdražší) granule a kapsičky s masem, určené pro bytové kočky. Dostává se jim i pravidelných lékařských prohlídek, i pravidelného očkování a odčervování, včetně periodické aplikace protipříživnických prostředků. Přesto stále hudrají a dožadují se drbání a hlazení na různých místech svého chlupatého těla, především pak tam, kam si sami nedosáhnou. Až se příště narodím, chtěl bych prožít život jako kočka ve své rodině.

soucasneee!!!

parezi stejne, ta moje kocka ta se ma :o)) ani vozit ji nemusim sem tam.

60.  :o))

Re54:
Liško,psi nejsou blbí od přírody.
Psi jsou blbí po nás.
A já jim vyčítám,že si tu lidskou blbost nechali nalejt do svých původně moudrých nejen vlčích,ale i třeba i liščích:-)mozků.
Že dělají aport,že chodí s náhubkem na vodítku,dělají ze sebe blbce na cvičáku...
V tomto se kočky,jejichž domestikace není možná o moc kratší,zachovaly naprosto důstojně a tak nějak s ženskou noblesou.:-)Prostě berou,cokoliv se nabídne a oplácejí,jen když chtějí.:-)
Miluju kočky ze stejného důvodu,jako ženy-pro jejich nevyzpytatelnost,kterou někteří považují za faleš(asi právem) pro neovladatelnost,divokost,pro jejich potřebu svobody a současně neskutečné věrnosti k domovu-k místu,kde žijí.Pes je doma tam,kde jeho pán,kočka je doma tam,kde žije ona.

Saule, to je nadherne vyznani kocce. diky. miluji kocky prave proto ze jsou takove jak pises. berou cokoliv se nabidne a oplaceji kdyz chteji

nekde jsem cetla, ze podobnost pana a psa vubec neni nahodna. Ten pes totiz prebira mimiku sveho pana. Napodobuje ho i ve vyrazu ksichtu i v chuzi. Proste ve vsem chce byt jako on az se postupne zmeni do jeho podoby. Proto i psi usmev. Pes napodobuje usmev sveho pana.

Kočky lidi považují za falešné, jak píše Saul, ale kdepak, jsou prostě nezávislé.
Nejvíc mi na nich imponuje, že se nikdy nevzdávají. Malé kotě se postaví velkému psovi, bez naděje na vítězství, ale bojuje až do konce, nežebrá o milost.

[66]: souhlasím s tebou... mám rád kočky právě pro tu nezávislost... a i u žen :)
protože psi jsou právě závislí a někdy mám dokonce pocit, že si lidé právě pro tuhle jejich až "podlézavou" věrnost berou...
nemyslím to zle :D

Ještě bych doplnil,že kočky na rozdíl od psů a lidí nemají potřebu vytvářet smečku!Umí si žít svůj vlastní život.
Projevenou péči neoplácí otrockou poslušností,ale něhou.
A jinak,všechny muže varuji před tím,aby své kočičí archetipy upltatňovaly u žen.My jsme v podstatě "psí"a jakmile ukážeme břicho,může nám ho nějaká něžná kočíčka klidně rozpárat!To je zasde jejich archetip!
Archetipy nejsou od toho,abychom z nich krvácely,ale uvědomily si je.
Což pro pro baby platí taky:-)

Kuwa,takový moudro už ze mně dlóho nevylezlo:-0)))
A to ze mně přitom pravidelně vychází nejmenovaná hnědá věc podobné hodnoty:-)