Červenec 2008

O trisce v oku cizim

25. července 2008 v 16:11
Mozna ze to je duvod proc jeste furt smejdim po blogach a ucim se. Narazim na neco co me drazdi a mam nutkani se vyjadrit. Napisu odpoved. Pak si tu odpoved prectu. A pak zmacknu reset.
Protoze to co jsem chtela vedet, to jsem se dozvedela.

Lao tse .... doplnění

21. července 2008 v 20:08
Každý poznává krásné jako krásné,
a tím i ošklivé.

Každý poznává dobré jako dobré,
a tím i zlé.

Tak jsoucí a nejsoucí se plodí,
těžké a snadné navzájem se tvoří,
dlouhé a krátké navzájem se měří,
vysoké a nízké navzájem se pojí,
zvuky a tóny se navzájem slučují,
předtím a potom se navzájem sledují.

Proto moudrý jedná, aniž zasahuje,
poučuje aniž mluví.

Tvorstvo - jednou dané neodmítá.
Vytváří, aniž co vlastní,
působí, aniž na čem závisí,
dovršuje, aniž na čem lpí.
Právě proto, že na ničem neulpívá,
nic ho neopouští.
A jeste nemecka verze totez:
Wer da sagt Schön - schafft zugleich Unschön •
Wer da sagt Gut - schafft zugleich Ungut •
Sein bedingt Nichtsein - Schwer ergänzt Leicht •
Lang bemisst Kurz - Hoch erzeugt Niedrig •
Laut bestimmt Leise - Jetzt folgt Einst •
Der Weise handelt ohne Tun - lehrt ohne Worte - Dinge entstehen und vergehen •
Er erzeugt ohne zu besitzen - er handelt ohne zu erwarten - er vollendet ohne zu verweilen •
Indem er sein Werk vergisst - bleibt es unvergessen •
A muj osobni preklad:
Kdo zde rekne Pekne tvori zaroven Nepekne
Kdo zde rekne Dobre tvori zaroven Nedobre
Byti podminuje Nebyti - Tezke doplnuje Lehke
Dlouhe vymeruje Krátké - Vysoke vyrabi Nizke
Hlasité určuje tiché - Nyní následuje kdysi
Moudry jedná aniz by Cinil - uci beze slov - veci vznikaji a zanikaji
Vyrabi aniz by vlastnil - jedna aniz by ocekaval - zavrsuje aniz by setrval u vysledku
tim ze sve dilo zapomene - zustava nezapomenuto
Děkuji neznámému čtenáři za další překlad který lahodí mému srdci. Zároven jsem doplnila zapomenutý řádek z německého překladu, je vidělt ýe jsem nepozorná. Je to tento řádek: Hlasité určuje tiché - Nyní následuje dříve
A ted překlad neznámého:
Kdo vyslovuje krásné -
vytváří rovněž ošklivé
Kdo vyslovuje dobré -
vytváří rovněž zlé
Bytí podmiňuje nebytí -
těžké doplňuje lehké
Dlouhé vyměřuje krátké -
vysoké vytváří nízké
Hlasité určuje tiché - teď
následuje jediné
Moudrý jedná bez konání - učí
beze slov - věci vznikají a zanikají
Vytváří aniž
by vlastnil - jedná aniž by očekával - dokončuje
aniž by setrvával
Jak zapomíná na své dílo - ono
zůstává nezapomenutelné"

O discipline a smyslu o povinnost

20. července 2008 v 22:21
V posledni dobe zjistuji ze jsem se mylila. Jako divka i mlada zena jsem si rikala ze disciplina a smysl pro povinnost jsou zbytecne. Dokonce skodlive. Ze neni treba delat tohle nebo tamto kdyz nemam chut a naladu. Ze nejak to bude. Smala jsem se planovacum, co vsechno odskrtali dle planu a hroutili se ze nestihaji.
A ted se divam na tu spoust a nedodelky kolem sebe a vadi mi. Jenze bez discipliny a smyslu pro povinnost to nepujde zvladnout. Neco musim prehodnotit.
Kdysi to bylo tak jednoduche. Stacil pocit uspechu Jak jsem to supr zvladla. Ten pocit ted neni. Je mi jedno jak jsem dobra a ze jsem to zvladla. A tak tu disciplinu a smysl pro povinnost si musim vycucat z prstu. Treba z palce u nohy. Nejak. Jakoze to musim. Nenaucila jsem to. Vzdycky me nesla kridla ctizadosti a vidiny uspechu automaticky. Tesila jsem se. Ocekavala ruzovou budoucnost. To je vsechno pryc. Musim se ucit discipline a smyslu pro povinnost. Ze se veci delaji protoze se udelat musi. Jinak zhynu.
Lehce se mobilizuje vule kdyz je motivace. Kdyz je cil. Ale kdyz je cilem cesta?....... Jak byt statecnym kdyz statecni nejsme....

vydrazdovani

11. července 2008 v 21:24
Je az zarazejici jak vydrazdene a nervne zareagujeme na nase vlastni zrcadlo. Zachytime vlastni stopu a pak se konejsime nadeji ze ne MY (JA) ale ze to ON je ten blbej. Ulevne si odfrkneme a pevnym krokem kracime dal.
Navrhuji uprimne dekovat tem co nas rozciluji. Jsou to nasi ucitele. Berou na sebe nasi podobu abychom se uvideli. Obetuji se pro nas. Az se poucime zmizi jejich poslani. Prestanou nas srat.

Vzorce chovani jako strategie preziti

10. července 2008 v 22:50
nedavno jsem sedela v cekarne a cetla casopis. Zrak me padl na clanek o vzorcich z detstvi, ktere jsou udrzovany zuby nechty i za cenu totalni sebedestrukce ci rozvraceni vztahu.
Zduvodnovali to tim, ze dite si vlozi do podvedomi strategii preziti. Vi ze kdyz se nedere do popredi, je hodne, nekrici, nosi jednicky, deli se se sourozenci, nezaspini se tak ziska mamincinu lasku. A ono bez maminciny lasky nemuze prezit. Je na ni zavisle. A tak se mu v hlave zakotvi vzorec preziti. Kdyz to budu delat tahle a takhle, tak preziji.
Poruseni strategie preziti se tresta odmitnutim a to se rovna zahube. Jsou lide kteri i v hluboke dospelosti dodrzuji vzorce detstvi. Porusenim vzorce detstvi se rozlozi cela jeho osobnost. Zhrouti se charakter. Protoze kdyz neplati pravidlo preziti tak zacal konce sveta a vsechno jde do hajzlu. Neplati nic.
Ano, nelze lamat v jinych jejich mustry nasilim. Nebo se vysmivat. Lze pouze posilovat duveru. Nadeji a pocit jistoty. Ze se muze, ze se smi, ze staci zkusit kousek. A pak jeste kousek. A vzorce z detstvi lehce nameknou. A treba se casem roztavi. Samy od sebe. Jen tak. Mozna je to bezpodminecna laska co je tavi. Nevim. Vzorce tajou a meknou v dobrem prostredi.