Výlet na Velkou Moravu

15. května 2017 v 19:54
Napsala jsme celý článek, dlouhý. Jak to bylo skvělé a co všecko jsme viděli v Kroměříži a v Luhačovicích. Ale pak jsem tam chtěla dát obrázky a celý článek se blokl a zmizel. A tak na něj kašlu, stejně by to nikoho nezaujalo. Dám tam akorát veselý obrázek z pastviny a obrázky z návštěvy velkomoravských památek.
 

Jaro na zahradě

4. května 2017 v 11:27
Letos se (zatím) zahradě daří. Po dlouhé době jsou meruňky, osypaná třešeň, ribíz jako vždycky v dlouhých třásních.

Škatule hejbejte se

29. dubna 2017 v 8:41
Dnes by měla nastat velká rotce gaučů. Náš gauč (hebedo) by měl přijít k mamince které se (prý) bude hodit. Je kratší, stabilní a má dřevěné opěradla které ji umožní lépe vstát.
 


Málo píšeš

25. dubna 2017 v 15:56
To mi řekl můj střední syn. Vím alespoň že se zajímá co dělám (píšu) a potěšilo mě to.

Pomlázka

17. dubna 2017 v 9:46
Koukám, že se u nás roztrhl pytel s tradicemi. Chtějí to tak děcka... tedy mladí. Minulý rok na velikonoce nepřijel nikdo. A nejmladší i s mužem žádnou pomlázku nedělali, že přece jsou velcí a to není pro ně.

Letos si VŠICHNI pořídili pruty a vyrazili po šlehačce. Já byla jako první, pak mladší snacha. Poté se šlo na starší, pak na prabbičku na tetu. Starší vnuk se naučil básničku "Hody, hody.... etc" dostal prut, košík a je bez sebe štěstím. Malý běhá dokola jak praštěný a bije všechny na potkání, dokud ho nezarazíme.

Ale nakonec všecko dobře dopadlo až na to že zde zpoměli koš s vejci. Takže celá banda určitě přijde ještě zpět. Kromě toho vařím... takže se opět všichni sejdeme u nás.

Včera jsme slavili po německu. Snacha poschovávala vajíčka, čokoládky a bonbóny na zahradě a děcka to pak šla hledat. Každý měl svůj košík.

Česká verze se jim líbí víc. Ale snachám taky, mladší snacha vyrazila s ostatními po šlehačce. Nemůže si to nechat ujít.

Co bylo zapomenuto, se vrací s dětmi. A děti si to budou pamatovat... a pak zapomenou. Až přijdou jejich děti, vynoří se to a ožije.

Požehnaný beránek

16. dubna 2017 v 17:58
Dnes jsem poprvé nechala požehnat v kostele beránka. Opravdu se mi povedl. Banánový. Jen tak pocukrovaný položený na na tácu. Moje mladší snacha vyběhla na zahradu a donesla nějaké větvičky a modré kvítka, takže beránek vypadal velmi spokojeně. A to mi dodalo odvahu donést ho do kostela.

Emauzy v Praze

7. března 2017 v 18:02
Není třeba jezddit až do Izraele, když Emauzy máme pod nosem a stojí za to je navštívit.

V neděli jsem s manželem proběhla 5 ze 6 budov Národní galerie plus Strahovskou knihovnu, stihla kázání Halíka... prošla prázdným nádvořím hradu, aby těsně za námi se začalo postupně plnit. Řada čekajících se rychle zvětšila. Naštěstí jsme se nevraceli nýbrž šli dál směrem do galerií.

Kam dál